V roce osmdesátého výročí založení Barrandova se na knižní trh dostaly hned dvě publikace z různých historických etap barrandovských ateliérů, vzniklé ve spolupráci s Barrandov Studiem. Vynikající tip na rozšíření vaší domácí knihovny.
Rozšířené vydání úspěšného titulu z pera Pavla Jirase Barrandov
I. - Vzestup k výšinám nás zavede do nejstarší historie studií a
osvětlí jejich samotný vznik. Publikace mladého autora Štěpána
Hulíka Kinematografie zapomnění potom přibližuje jednu z klíčových,
byť méně populárních kapitol z dějin barrandovských ateliérů - a
sice pozvolný, ale nezadržitelný nástup normalizace. Knihy vznikly
v úzké spolupráci s oddělením Archivu společnosti Barrandov Studio.
Obě knihy jsou k dostání u všech dobrých knihkupců.
Pavel Jiras: Barrandov I. - Vzestup k výšiinám
Je to kniha, která prostřednictvím dochovaných obrazových
dokumentů zachycuje příběh Barrandovského studia, který je do
značné míry také příběhem českého filmu. Druhé doplněné vydání dílu
Vzestup k výšinám (prvního ze čtyř) obsahuje více jak 800
unikátních a většinou nikde nepublikovaných fotografií z filmů,
momentek z jejich tvorby, vzácných dobových plakátů k filmům, ale
také fotografií ze života zakladatelů barrandovských ateliérů a
jejich výstavby.
Fotografie doplňují texty přibližující atmosféru a příběhy lidí,
kteří zůstanou navždy spojeni s filmovou historií doby, než se film
na Barrandov přestěhoval.
Vydává Ottovo nakladatelství.
Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve
Filmovém studiu Barrandov (1968 - 1973)
V úvodu knihy zachycuje autor krátkou etapu pražského jara a
úspěchy, jichž se domácím filmařům podařilo v této době dosáhnout
nejen přímo na poli uměleckém, ale i v širší oblasti společenské.
Popisuje, jak konkrétně se vpád okupačních armád a následné změny
ve vedení strany a státu podepsaly na filmové výrobě – věnuje se
řadě tzv. „trezorových“ filmů, které už ve své době nesměly být
uvedeny do kin, stejně jako snímkům rozpracovaným, ale ve své době
již nedokončeným, nebo dokonce vůbec nerealizovaným autorským
záměrům slavných tvůrců. Zachycuje konec „nové vlny“ i osudy
jednotlivých filmařů řazených do tohoto proudu v prvních
normalizačních letech, popisuje mechanismus čistek v domácím filmu
na počátku sedmdesátých let a vykresluje portréty novému režimu
loajálních tvůrců. Podává také obraz tohoto „nového“, „obrozeného“
československého filmu spolu s konkrétními filmovými tituly
charakteristickými pro první etapu normalizační éry.
Vydává Academia.