V úctyhodných sto letech se s pozemským filmovým světem rozloučil nestor české kinematografie, dlouholetý filmový pedagog a mistrný filmový vypravěč, profesor Otakar Vávra.

Detail fotografie

Jméno Otakara Vávry bylo s historií české (a dříve československé) kinematografie spjato od třicátých let minulého století. Začínal jako autor krátkých experimentálně laděných filmů (Listopad, Žijeme v Praze) a posléze se věnoval psaní scénářů pro jiné režiséry (Jedenácté přikázání Martina Friče). Od druhé poloviny třicátých let ovšem samostatně režíruje i celovečerní filmy a daří se mu již v tomto období svého díla držet krok s dobou a pracovat na úrovni mezinárodní režijní špičky té doby (Panenství, Filozofská historie, Cech panen kutnohorských atd.). V padesátých letech je autorsky podepsán pod době poplatnou husitskou trilogií, ale současně je coby spoluzakladatel FAMU u zrodu pozdější československé nové vlny. Její autory inspiruje nejen jako pedagog, ale čerpá z nich tvůrčí imaginaci i pro vlastní vrcholné snímky Kladivo na čarodějnice a Romance pro křídlovku.

Společnost Barrandov Studio dluží Otakaru Vávrovi za mnohé – a nikdy na něj nezapomene.

(foto: Jitka Bylinská)