V roce osmdesátého výročí založení Barrandova se na knižní trh dostaly hned dvě publikace z různých historických etap barrandovských ateliérů, vzniklé ve spolupráci s Barrandov Studiem. Vynikající tip na rozšíření vaší domácí knihovny.

Detail fotografie

Rozšířené vydání úspěšného titulu z pera Pavla Jirase Barrandov I. - Vzestup k výšinám nás zavede do nejstarší historie studií a osvětlí jejich samotný vznik. Publikace mladého autora Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění potom přibližuje jednu z klíčových, byť méně populárních kapitol z dějin barrandovských ateliérů - a sice pozvolný, ale nezadržitelný nástup normalizace. Knihy vznikly v úzké spolupráci s oddělením Archivu společnosti Barrandov Studio. Obě knihy jsou k dostání u všech dobrých knihkupců.

Pavel Jiras: Barrandov I. - Vzestup k výšiinám

Je to kniha, která prostřednictvím dochovaných obrazových dokumentů zachycuje příběh Barrandovského studia, který je do značné míry také příběhem českého filmu. Druhé doplněné vydání dílu Vzestup k výšinám (prvního ze čtyř) obsahuje více jak 800 unikátních a většinou nikde nepublikovaných fotografií z filmů, momentek z jejich tvorby, vzácných dobových plakátů k filmům, ale také fotografií ze života zakladatelů barrandovských ateliérů a jejich výstavby.
Fotografie doplňují texty přibližující atmosféru a příběhy lidí, kteří zůstanou navždy spojeni s filmovou historií doby, než se film na Barrandov přestěhoval.

Vydává Ottovo nakladatelství.

Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov (1968 - 1973)

V úvodu knihy zachycuje autor krátkou etapu pražského jara a úspěchy, jichž se domácím filmařům podařilo v této době dosáhnout nejen přímo na poli uměleckém, ale i v širší oblasti společenské. Popisuje, jak konkrétně se vpád okupačních armád a následné změny ve vedení strany a státu podepsaly na filmové výrobě – věnuje se řadě tzv. „trezorových“ filmů, které už ve své době nesměly být uvedeny do kin, stejně jako snímkům rozpracovaným, ale ve své době již nedokončeným, nebo dokonce vůbec nerealizovaným autorským záměrům slavných tvůrců. Zachycuje konec „nové vlny“ i osudy jednotlivých filmařů řazených do tohoto proudu v prvních normalizačních letech, popisuje mechanismus čistek v domácím filmu na počátku sedmdesátých let a vykresluje portréty novému režimu loajálních tvůrců. Podává také obraz tohoto „nového“, „obrozeného“ československého filmu spolu s konkrétními filmovými tituly charakteristickými pro první etapu normalizační éry.

Vydává Academia.